SÁM...





Kdo nedovede zalidnit svou samotu, nedovede býti sám ani v hlučném davu...


Ten, jenž prochází se sám a zamyšlen, saje zvláštní opojení z toho vesmírného obcování. Ten jenž snadno splyne s davem, pozná zimničné rozkoše, jež provždy zůstanou nepřístupnými egoistovi, uzavřenému jako kufr a lenochu, schoulenému v sobě jako měkkýš. Přijímá za svá všechna povolání, všecky radosti, všechny bědy, které mu okolnost poskytuje...
( Davy... Charles Baudelaire )

O létání...





Proč není možné létat...?


Člověk se celý život točí v kruhu... jde při každém pokusu o létání do vývrtky...


Není možné létat...?

DO PRÁZDNA...






Jsou dny kdy prolévám mnoho myšlenek kanálem vlastního svědomí...


Pohled do odtokové drážky vlastního nechtěného "nicnedělání" nemůže končit jinak než slovem... nic...



Tak zase nic...



Není to o nemožnosti projevovat se jako základní lidská podstata... jen o nemožnosti, tak nějak, vhodně nalézat jiné podvědomí uspokojující lidské podstaty...



Očekávám příliš mnoho... očekávám setkání s podstatou, která překlene nemalou hráz vlastního myšlenkového kanálu... a strhne mě proudem vlastního svědomí někam dál... nastává volná plavba... a já onu podstatu chtivě oberu o vše co mi může předávat cestou k dalšímu rozdělení...



Ale zase nic...



Mám bohužel vážnou myšlenkovou vadu...



A tak dnes zase nic...

OKNO LÁSCE... DOKOŘÁN...





A máme léto... zdá se...


Tak než se pustíme do fotek... patlanic... či úvah vážnějších... popřeji všem ať nám letos slunce zahnízdí... a neodlétá...!


ŽENA (JE) ĎÁBEL...






Ano... žena je ĎÁBEL... jen popadne foťák a zasedne k PC... začnou v ní bujet podivná přání a touhy...


Začíná proces patlání...


Svět se začíná proplétat a přetvářek k obrazu patlalkyně... nejsou hranice... nejsou zakázaná místa... není prostor... není čas...

Je jen chuť snít... možná u brány pekelné... snít a patlat...