středa 7. července 2010

DO PRÁZDNA...






Jsou dny kdy prolévám mnoho myšlenek kanálem vlastního svědomí...


Pohled do odtokové drážky vlastního nechtěného "nicnedělání" nemůže končit jinak než slovem... nic...



Tak zase nic...



Není to o nemožnosti projevovat se jako základní lidská podstata... jen o nemožnosti, tak nějak, vhodně nalézat jiné podvědomí uspokojující lidské podstaty...



Očekávám příliš mnoho... očekávám setkání s podstatou, která překlene nemalou hráz vlastního myšlenkového kanálu... a strhne mě proudem vlastního svědomí někam dál... nastává volná plavba... a já onu podstatu chtivě oberu o vše co mi může předávat cestou k dalšímu rozdělení...



Ale zase nic...



Mám bohužel vážnou myšlenkovou vadu...



A tak dnes zase nic...