sobota 25. února 2012

...a budu si létat dál...



...už jsem to chtěla vzdát...




Znechucení českým fotolobbovacím prostředím mě fakt dostalo... a já pomalu zapínala proč jsem prvně popadla foťák... nechala utéct v čase lahodnou chuť prvních nepodarků i touhu "udělat fotku"... a to fotku nejen obrazem, náladou, pocitem dobrou... ale i technikou trochu důstojnou... jedno bez druhého omlouvat nelze...


Našla jsem svoje první fotky... opravdu ty první, chtíčové... focené s myšlenkou "já budu fotograf"...


A byla to katastrofa...

Koupila jsem si foťák Minoltu Dimage Z 10 (fotím s ním pořád, dělá fajn fotky)... a začala svoji hvězdnou cestu k fotografii...


Dopadlo to takto...

První focení... letecké dny NATO Mošnov... doprovod syn a přítel fotograf... VIP vstup... celkem nafoceno 35 fotek... použitelnost 0...




...první fotka... moje prvnička... nepožitelné...ale i tak dokument totálně uříceného fotografa plnícího redakční plán...



...jeden z mála mnou nafocených letících předmětů...



...zde stíhačka za letu...



...taky něco za letu...



Jinak pár záběrů kde to co letělo... dávno někam uletělo...

Následuje foto do alba... syn taky nesoucí svůj fotopřístrouj u boku... vzdává chuť prosadit se v oblasti fotografie... a rovnou toží státi se druhým Formanem...



...u VIP stanu napadá štáb televize, loudí... a následně dotáčí poslední záběr z leteckého dne sám...



Doma po zjištění, že fotky umělecké zářivé úrovně jaksi nafoceny nejsou... doplňuji poslední cvak pokusem o svoji první (později opravdu veřejně použitou) abstrakci...




...je to emoční nářez...





...a přeci si budu létat dál...







A včera... zrovna při velké fotopomlce... naplněné nechutí, zhnusením a pocitem vzdát to... a užívat si klidu od toho lobbování... přišla chuť létat v tom dál...


Já žijící tak trochu kousek od letiště... já která má domov projektem postavený v cestě příletové dráze... letadla mi jdou na přistání přímo proti oknu... já která začala svoji cestu cvakala na letišti... a chtěla ji ukončit... jsem se dívala na podivnou událost..


Hřmot motorů... stín nad oknem... a jedna malá podivnost dne včerejšího...

Akrobati nad oknem... opravdu létají přímo tady u oken... a cvičí základní formace... moc jim to nejde... asi nováčci... a proč lítají zrovna nad paneláky netuším...

...ale bylo to fajn...!









A tu si najednou cvakajíc to podivné sídlištní divadlo říkám... že taky poletím dál... že je jsem jaká jsem... a nejsem jaká nejsem...




...ač málo umělecká, soucítící, láskyplná a oborně vzdělaná... přeci v tom ráda budu létat dál...

...budu fotit dál...











...za letu...






.


Žádné komentáře:

Okomentovat