Rozbor psaný na papír... to rád dělá anonym... řečeno slovem básníka...
Řečeno slovem človem člověka... je anonym osobnos, která ráda zůstává v utajení... a to z důvodu přímo horocí potřeby zachovat svoje jméno pouze v rovině obrazu, který si tvoří viditelný pro okolní svět... a jedná se o obraz vskutku tvořený a promyšlený do nejmenších podrobností... Jeho poškození by mělo velké následky... nebylo by se kam chodit vyplakat...
Vyplakat se kamarádům mají takové osobnosti přímo zakódováno... jsou vlastně ve své podstatě na úrovni dítěte... a jejich nedozrálost je nutí vyhledávat si pozornost tím, že jsou nešťastníky z povolání... hodní a světem zavržení...
Když je však někdo prohlédne... až na samé dno... pak tajně... spřádají v představách tisíce záludných plánů... nepřeberné množství možností... jak vysvětlovat "nekonečně" , že to onen odvratitel se má hluboce zamyslet sám nad sebou... neboť je to on kdo bude podle dlouhodobého plánu vykázán za hranice člověčenstva... a přátel...
Tito lidé se rádi ohánějí tím... jak je lidé mají rádi... a jak mají miliony kamarádů... kteří je ve vteřině neustále informují kde se co kolem jejich vážené osoby šustne...
Tak se například stane, že anonyma něčím podráždíte a on je okamžitě informován kamarády... prej...
Já nahrála fotku do profilu... a jeden pán byl během pěti až deseti minut informován kamarádem... co jsem provedla...
Ano vážím si toho, že můj profil v galeriích bývá tak často a neúnavně sledován... ale asi jen tím anonymem...
Dále je anonym... i přes mrazení v zádech přesvědčen, že jej nelze naleznout... bývá to člověk, který velice dbá na ochranu veškerých dat co do světa pouští... vše si často hesluje... a projde-li na světlo boží přeci jen něco nechtěného... má připravenu mocnou zbraň... ohranou písničku... o tom, že všechno jsou neprokazatelné lži... a kdo by je taky prokázal... když je předvádí v utajení... že... podle hesla všechno zapřu... a kamarádi mi to uvěří... jsem přece tak hodný... mám duši naplněnou jen láskou...
To také rád v anonymních hláškách zdůrazňuje...
A tím se dostáváme k dalšímu problému anonyma s nedokončenou osobností... k podstatě problému... on totiž vidí problém zásadně ze svého úzkého pohledu (dítě) a vkládá ho vždy do anonymního poučení...
Dokonce zapomene, že něco podobného často napsal do malu.. a kopíruje tím už řečená slova...
Slova každý z nás používá tak jak je máme časem pevně ukotvena ... a mají určitou fotmu, která se odráží v psaném textu... tím nás lze rozpoznat...
A přidáme ještě řazení vět... interpunkci... naučenou osnovu... a možnosti jak dohledat odkud k nám podobné vroucnosti připlouvají...
a máme docela jasnou představu, že anonym není vždy anonym...
Bylo by toho ještě mnoho... možná je i vědecká studie... jak rozpoznat mysl anonyma... ale kdo by se s tím psal...
Anonym je třeba roztrhat... né ho kázet do koše...
Jsem jaká jsem... ale nejsem anonym... dítě... co nechápe, že člověk rád dostává i kopance... nemusí tak žít dva životy... žiji jen jeden... ten svůj...
P.S. A žádám anonyma aby si už konečně smazal z telefonu moje číslo... a nevolal už...!
