Jen k zimnímu spánku...
"Héééj... co ti je"... ťukám zádumčivě do okna... a oči mám poplašené skoro tak jako myšlenky...
Doufat v nesmrtelnost mého chrousta zdá se mi nemožné... ale i tak nehodlám dopustit zrovna dnes jeho konce...
Škrábu nešťastně po skle...
Asi už mi odešel... tam...
Povzdechnu...
A on... můj chroust zatřepal trošku nožkou... a povzdechnul si taky...
"Co tady mlátíš ženská nenechavá... si jeden nemůže ani při podzimu pospat...
Chlad mi leze za krovky... únava mě chytá... zima čeká za rohem... a vona tady buší, čučí a oblejzá"... brblal můj chroust..."Tak se omlouvám... nebudu rušit"... zamračím se... a mám pocit, že tenhle pohodář... mě zase dávno nevnímá... a oddává se pomalému klimbání....
I tak si dodám odvahu... a jen tak tichounce u okna špitnu... "Zůstaneš i v zimě dál můj přítel chroust...?"
A doufám v jeho nesmrtelnost... i když zrovna hluboce spí...
.
Podivný to obraz... kýčatý... (Digi.Flexa)
Ano... mám ho doma i s celou výbavou... Flexaret... a taky přerovnanou fotokomoru v útlumu...
Ale jak se zdá já na podobné krásné hrátky času nenaju... a tak si musím udělat malou úpravu na digitálu... ťélo moderní... a tajná přísada z Flexaretu... a mám další obraz... z podivného fotopřístroje oblepeného izolepou... obraz obrázků... tak jak je mám ráda já... a je mi jedno zda odborníci zase budou poučně žvatlat... :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)