Kdo nedovede zalidnit svou samotu, nedovede býti sám ani v hlučném davu...
Ten, jenž prochází se sám a zamyšlen, saje zvláštní opojení z toho vesmírného obcování. Ten jenž snadno splyne s davem, pozná zimničné rozkoše, jež provždy zůstanou nepřístupnými egoistovi, uzavřenému jako kufr a lenochu, schoulenému v sobě jako měkkýš. Přijímá za svá všechna povolání, všecky radosti, všechny bědy, které mu okolnost poskytuje...
( Davy... Charles Baudelaire )
