úterý 7. září 2010

O čekání...




Člověk touží zahlédnout obraz, kterým mu někdo chce dát pocit jako, že právě dostal drátem... velkým... a přímo do oka...

...rána jsou krásná...

...koutky kolem úst se začnou drobně cukat... a přijde smích... smích... ta krásná tečka za očekáváním... očekávaného...


Člověk má chuť blaženě zvolat... "tak jsem tušila správně"... ale pak potlačí nucení vlastního ega... ego je blbost... potlačí radost z očekávaného... a začne se raději těšit na... neočekávané...


Neočekávané je možná jen dlouhá pouť za přeludem... i tak jdu dál...
Očekávané je jen další nuda... sedící v koutě...


Miluju dnešní očekávané... ráno... :-)))))