Člověk touží zahlédnout obraz, kterým mu někdo chce dát pocit jako, že právě dostal drátem... velkým... a přímo do oka...
...rána jsou krásná...
...koutky kolem úst se začnou drobně cukat... a přijde smích... smích... ta krásná tečka za očekáváním... očekávaného...
Člověk má chuť blaženě zvolat... "tak jsem tušila správně"... ale pak potlačí nucení vlastního ega... ego je blbost... potlačí radost z očekávaného... a začne se raději těšit na... neočekávané...
Neočekávané je možná jen dlouhá pouť za přeludem... i tak jdu dál...
Očekávané je jen další nuda... sedící v koutě...
Miluju dnešní očekávané... ráno... :-)))))