Ve skalách vedla cesta poutníka... nebylo známo kam až dojde... procházel tou pěšinou... a mlčky...
Cos chladem kol ho vedlo dál...
Nikde nikdo... cesta dlouhá... ticha víc než dost... a tak i potník zachtěl hlasu zaslechnout...
Ozval se tedy někdo z dálky... pomalu slovem klidným k němu promlouvá...
Rozmluva dlouhá... jak ta cesta...o pevnosti... a vrcholcích... o zlomu... a chladných dotecích... o věčnosti... a pádech dolů...
Poutník živě debatuje... myslí... to moje srdce strachem začlo hořekovat... zde ve skalách... hovorem potěším ho...
Jde cestou dál... hlas náhle utichá...
Poslední slova v konci skal...
"Pamatuj Buonarroti..." vydechla skála...
"Kámen a bolest..."
(věnováno Františkovi R.)