Kameno... k... lam...





 Tesaná... a rovnou do kamene...


Ve skalách vedla cesta poutníka... nebylo známo kam až dojde... procházel tou pěšinou... a mlčky...


Cos chladem kol ho vedlo dál...


Nikde nikdo... cesta dlouhá... ticha víc než dost... a tak i potník zachtěl hlasu zaslechnout...

Ozval se tedy někdo z dálky... pomalu slovem klidným k němu promlouvá...

Rozmluva dlouhá... jak ta cesta...o pevnosti... a vrcholcích... o zlomu... a chladných dotecích... o věčnosti... a pádech dolů...


Poutník živě debatuje... myslí... to moje srdce strachem začlo hořekovat... zde ve skalách... hovorem potěším ho...


Jde cestou dál... hlas náhle utichá...

Poslední slova v konci skal...




"Pamatuj Buonarroti..." vydechla skála...




"Kámen a bolest..."






(věnováno Františkovi R.)