Nemoc... často bere všechno... ta tvoje nám taky vzala skoro všechno můj miláčku... moje mysl tě má hluboko ve vzpomínkách... takového jaký jsi byl než jsi všechno zapoměl...
Tvoje oči plné úsměvu... co hladí... tvoje slova a verše co jsi psal... tvoje fotky... co tiše našlapují světem... ještě teď máš hlavu plnou bláznivých nápadů... já vím... jen jsou ztracené v myšlenkách...
I teď máš znamení blíženců...
